Nemoc slinivky je vážná, může být i dědičného charakteru (autosomálně recesivní typ dědičnosti). Nemoc je zrádná v tom, že zdravá slinivka vyrábí trávicí šťávu, která vytéká do dvanáctníku a má nezastupitelnou úlohu při trávení bílkovin, tuků i škrobů. Trávicí šťáva nemocné slinivky tělu nepomůže využít přijatou potravu, která pak vychází nestrávená se stolicí. Pes vlastně strádá hladem přesto, že přijímá většinou více potravy, než bývá obvyklé. Záludnost nemoci spočívá také v tom, že příznaky se objeví teprve při zničení většiny funkční tkáně, slinivka má totiž obrovskou rezervní funkční kapacitu, která dlouho zakrývá probíhající onemocnění. Proto vyléčení bývá velmi problematické. Pes většinou do konce svého života musí přijímat speciální tablety. Porod i odchov štěňat by fena zvládnout mohla, ale nikdo neví, zda ano či ne a také jestli by predispozici nepřenesla na některého z potomků. Speciální dietu na slinivku nemáme, neuvažujeme o její zavedení. Dieta musí mít nízký obsah tuku, vysoce kvalitní bílkovinu. Krmení musí být rozděleno po menších dávkách. Doporučuji sehnat si pankreatickou dietu.