Sláma ozimů se od slámy jarních obilovin může lišit především obsahem píce ( jetelovin), protože se jarní druhy obilí jako je oves nebo ječmen mohou vysazovat s podsevem jetele nebo vojtěšky a pak je sklizená sláma s obsahem jetelového sena uváděna jako sláma krmná. Stravitelnost slámy je velmi nízká a její přiměřené přikrmování má za účel jednak mechanické zasycení nebo pro naředění vojtěškového nebo jetelového sena s vysokým obsahem bílkovin. Sláma jarních obilovin je tedy pro koně chutnější a o trochu více stravitelnější než slána ozimů, např. pšeničná. K tradičním zdrojům krmného tuku se často využívají rostlinné oleje ( sójový, slunečnicový, kukuřičný ), lněné semínko nebo rýžové otruby. Tuk je koňmi spolehlivě využitelný a má výrazný efekt nejen jako energetický zdroj. Doplněk mastných kyselin Omega 3 obsažených v lněném, pupalkovém nebo pro koně méně obíbeném rybím oleji, napomáhá při zánětlivých procesech, např. u koní se záněty kloubů, zchvácením kopyt nebo u koní citlivých na hmyz s projevy svědění kůže. Výrazný efekt Omega 3 je i v reprodukčním cyklu na zlepšení plodnosti, podporují mateřský pud a narození jedinci mívají také vyšší porodní hmotnost. Po porodu dostávají hříbata tyto mastné kyseliny mlékem matky. Zařazení doplňku mastných kyselin Omega 3 do výživy chovných klisen pozitivně působí na vývoj hříbat. U těchto hříbat je také menší pravděpodobnost vzniku žaludečních vředů, a doplněk Omega 3 napomáhá zmírnit problémy s žaludečními vředy i u ostatních kategorií. Obecně platí, že správný poměr mastných kyselin Omega 3 a Omega 6 má být od 2 do 4 : 1. Z tohoto vyplývá, že pro doplnění obou skupin mastných kyselin je nejvhodnější např. směs kukuřičného nebo slunečnicového a lněného oleje.